Loštice - oficiální stránky světové metropole tvarůžek 

1208 pravděpodobně založen kostel

1267 první zaručená zpráva o Lošticích se vztahuje k roku, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka /1245-1281/ přikoupil od jistého Petra z Loštic, tři popluží u Mohelnice. Loštice byly založeny někdy ve 2. polovině 13. století jako trhová ves, která navázala na starší slovanskou osadu

1371 - 1378 Loštice držel Půta z Vildenburka, sídlící přímo v Lošticích

1378 jsou již Loštice výslovně uváděny jako městečko. Pravidelně se zde konaly trhy týdenní i výroční svatopetrské.

1382 přešly Loštice do držení markraběte Jošta

1406 se Lošticím podařilo odkoupit právo odúmrtí, tedy právo svobodného odkazování majetku

1414 převzal bouzovské panství (kam tehdy připadaly i Loštice) Boček z Kunštátu a na Poděbradech. Po jeho smrti zdědil panství jeho syn Boček mladší. Po smrti Bočka ml. panství připadlo jeho nezletilému synovi Jiřímu z Poděbrad, pozdějšímu jedinému českému králi zvolenému z řad šlechty. Jeho poručníkem byl ustaven Heralt z Kunštátu a na Líšnici. Jiří z Poděbrad se správy svého panství ujal až v roce 1444.

1464 se od krále Jiřího z Poděbrad dostalo právo druhého výročního trhu

1474 vlastní Loštice Boček Kuna z Kunštátu. V této době byli zřejmě Loštičtí zbaveni robot ke zdejšímu panskému dvoru

1481 vybírají Loštice mýto. Před koncem 15. století Boček Kuna prodal bouzovské panství s Lošticemi Hanuši Haugvicovi z Biskupic,

1532 Václav Haugvic (Bočkův syn) převedl na Loštice dědičné fojtství stojící u kostela. V témže roce byla založena první městská kniha a poprvé se připomíná radnice umístěná zpočátku na č. p. 52. Teprve později (1598) byla přestěhována do nově zakoupeného většího domu č. p. 66, kde zůstala po několika přestavbách do současnosti

1536 se v Lošticích poprvé jmenuje purkmistr

1544 nejstarší písemná zmínka o přítomnosti Židů v Lošticích

1554 založen židovský hřbitov

1546 prodal Václav Haugvic bouzovské panství s Lošticemi Prokopu Podstatskému z Prusinovic

1554 11. června - Prokop Podstatský potvrdil statuta cechu ševcovského, rozšířená ještě o zvláštní závazný řád týkající se cechovních poplatků, pokut a prodeje zboží. V polovině 16. století tak byly Loštice s farou, fojtstvím, mýtem, vlastním dvorem a rozvinutými řemesly, zvláště hrnčířstvím, významným a prosperujícím městečkem.

1571 získal Loštice spolumajitel sousedního doubravického statku Vilém Záviš Bítovský ze Slavíkovic a na Lechovicích

1571 postavena židovská synagoga

1577 vlastní Loštice opět rod Podstatských

1581 se osamostatnila zdejší židovská obec a v jejím čele stanul samostatný židovský rychtář

1585 2. prosince - kupuje Loštice od Podstatských za 12 000 zlatých město Uničov

1585 - 1619 hospodářský rozkvět

1635 požár města

1663 velké letní povodně

1678 27. dubna - velký požár

1690 velké letní povodně

1712 první známá zmínka o výrobě tvarůžků

1754 zřízení místní poštovní stanice

1781 bylo odňato právo hrdelní

1782 se v Lošticích připomíná vlastní židovská škola

1787 uznání městem

1793 rozšíření školy na školu dvoutřídní

1802 byl pro potřeby školy upraven chudobinec, který stával v místech dnešní školní budovy. Učilo se na ní česky i německy

1819 založena vlčická papírna

1828 dokončení výstavby části císařské silnice na úseku z Litovle do Mohelnice, která umožnila spojení Olomouce s Prahou

1834 bylo Lošticích 284 domů a 1907 obyvatel a v židovské obci 22 domů a 414 obyvatel

1835 sehráno první ochotnické představení, kterým byl Klicperův Lhář a jeho rod

1840 zahájena stavba nového pivovaru, na parcele domu č. p. 108 v Hradské ulici

1848 tvořilo loštický katastr více než 540 ha polí s velmi dobrou bonitou půdy, 41 ha zahrad a luk, 60 ha pastvin a asi 224 ha lesů. Z řemeslníků zde byli nejpočetněji zastoupeni ševci, hrnčíři a soukeníci. Ve městě byla křesťanská a židovská palírna, cihelna, dva mlýny, olejna, papírna /od roku 1819/, šest hostinců, dvě židovské vinárny, čtrnáct převážně židovských obchodů a židovská trafika. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století zde byla zavedena výroba zápalek. Největším a nejdůležitějším podnikem ve městě byl měšťanský pivovar, který stával v místech sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí

1849 17. března - provizorní obecní zákon

1850 - prvním starostou byl zvolen hostinský J. Sommer
- po správní stránce zanikla samostatná židovská obec

1859 rozpad cechů

1860 - postaveno sousoší Nejsvětější Trojice
- znovu postavena Střelnice

1862 definitivní úprava obecního zákona

1863 postihl střed města dvakrát požár

1869 - 18. července tábor lidu na Hájku, kterého se údajně zúčastnilo 15 000 lidí z celé severní Moravy
- byla založená Omladina - čtenářsko pěvecký spolek

1871 - otevřena městská spořitelna
- měšťanský pivovar se přeměnil na rolnickou akciovou sladovnu a pivovar

1872 založen Spolek vojenských vysloužilců

1873 - otevřena městská záložna
- telegrafní stanice
- Omladina rozpuštěna

1874 ustavena Jednota divadelních ochotníků.

1875 - zřízena četnická stanice.
- německý spolek dobrovolných hasičů

1880 bylo v Lošticích celkem 280 samostatných živnostníků a obchodníků.

1883 Ústřední matice školská

1894 založen pohřební spolek Prokop

1885 zřízen zdravotní obvod a byl zde lékař

1887 byla vytvořena dvě společenstva: koncesovaných a svobodných živností a řemeslných živností

1889 založena první pomocnická společenská nemocenská pokladna na Moravě

1899 11. června - Ustavující valná hromada Sokola

1892 - byl v Lošticích ustaven český hospodářský spolek
- český Hasičský sbor

1893 - 1910 vybudování silnic do Jeřmaně, Moravičan, Pavlova a Obectova

1895 - 21. dubna založený odbor Klubu čsl. turistů
- otevřena nová budova loštické školy

1896 založení družstva pro chov hovězího dobytka

1899 zahájil činnost družstevní lihovar

1900 otevřena zimní hospodářská škola, zřízena krajská ovocnářská školka

1903 založen Okrašlovací spolek

1905 založen včelařský a králíkářský spolek

1906 byla otevřena česká mateřská škola pro 80 dětí

1907 zaveden telefon

1909 - založeno rybářské družstvo
- městská elektrárna, zřízena z Dolského mlýna
- místní odbor Národní jednoty

1910 vznik ovocnářského družstva.

1911 19. srpna sehráno první doložené fotbalové utkání s Postřelmovem

1912 - 1913 dány do provozu Fischerova a Červinkova cihelna

1916 - 16. ledna přišli do Loštic vojáci, odvedenci na výcvik, Rusíni z Haliče a Bukoviny, v stáří od 16 do 46 let. Přišli ve velice zbědovaném stavu, mnoho nemocných. Bylo jich asi 1300 . . .
- 18. září rozbíjeli vojáci zvony

1918 - na španělskou chřipku zemřelo 20 obyvatel
  - 2. června na manifestaci u Zábřeha přijata rezoluce, která se vyslovila pro okamžitý mír na základě sebeurčení národů bez anexí a pro zřízení československého státu.
  - 27. října na veřejné schůzi na Střelnici mluví JUDr. Richard Fischer.
  - založeny spolky živnostníků, katolických zemědělců a agrárnická Domovina
  - 28. října vyhlášena republika a konec války, která si vyžádala jen v Lošticích přes 80 lidských životů

1920 poprvé zavítal do Loštic na letní pobyt malíř Adolf Kašpar

1921 - rozdělena Obecná škola na chlapeckou a dívčí
- vznik náboženské obce Církve československé - Lošticích získala téměř 400 přívrženců.
- bylo v Lošticích z celkového počtu 2 719 obyvatel napočítáno:
2 075 římskokatolíků
430 členů církve českomoravské (čs.)
123 bez vyznání
16 jiného vyznání
75 Židů
- založen katolicky orientovaný Orel

1923 založení Sportovního klubu SK Loštice

1924 bylo v Sokolské ulici otevřeno cvičiště

1926 - bylo zavedeno autobusové spojení Bouzov-Loštice-Moravičany
- opět založen odbor Klubu čs. turistů - KČST

1926 -1927 byl vybudován nový hřbitov

1928 - autobusové spojení do Uničova a Zábřeha
- 9. srpna vypukl v židovské čtvrti požár, který zničil 16 domů a jeho jiskry zapálily dokonce i věž radnice.

1929 - 1931 od začátku 20. let prováděné systematické dláždění hlavních městských komunikací včetně náměstí

1930 při sčítání lidu bylo v Lošticích celkem 2 671 osob, z toho:
1 669 římskokatolíků
859 členů církve československé
57 členů církve izraelské
9 členů církve českobratrské
1 člen církve rusko-slovansko-evangelické
1 člen církve řecko-katolické
1 člen církve pravoslavné
4 církve evangelické reformní
57 bez vyznání

1932 postavena a slavnostně otevřena hasičská zbrojnice

1933 hospodářská krize - počet nezaměstnaných dosáhl nejvyššího stupně začátkem roku, kdy jich zde bylo 196

1933 byl dostavěn Husův sbor

1934 - přestavěna a rozšířena budova městské střelnice
- hromadná otrava ryb v řece Třebůvce (papírna Vlčice)

1935 - bylo pod mlýnským splavem otevřeno koupaliště
- založena první skautská družina

1937 založena fašistická Národní garda

1938 - se v okolí vzmáhá henleinovské hnutí (Loštice byly české)
- přestěhovala se do Loštic Společenská tiskárna a známé knihkupectví V. Patky ze Zábřehu

1941 - byla zakázána činnost Sokola, Orla a Skauta
- zrušena zemědělská hospodářská škola, do jejíž budovy se nastěhovala německá škola

1942 - byla na všech školách zrušena výuka dějepisu a počet vyučovacích hodin němčiny se zvýšil na 8 hodin týdně
- 22. června deportace židů v počtu 59 osob do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů. Holokaust přežila a do Loštic se vrátila jediná rodina - Greta Ecksteinová s rodiči

1944 bylo ve všech loštických školách zastaveno vyučování a budovy upraveny pro německé vystěhovalce

1944 červenec hromadný úhyn ryb v Třebůvce (lihovar)

1945 - 31. března vyvěšení čs. vlajky a protifašistických letáků na hasičské zbrojnici.
- od 4. května táhnou městem nepřetržité kolony ustupujících nacistických jednotek.
- 6. května se v Lošticích objevili "Vlasovci"
- 7. května u silnice k Žádlovicím rozmístila německá dělostřelecká baterie se skupinou tanků
- 8. května dopadlo na Loštice několik sovětských dělostřeleckých granátů
- 9. května časně ráno přijeli od Litovle první příslušníci Rudé armády
- 25. května obnoveno pravidelné vyučování ve škole
- 30. května - ustaven Národní tělovýchovný výbor
- 10. června - slavnost sjednocení tělesné výchovy v prostorách na Střelnici
- 12. srpna ustanovena odbočka Jednotného svazu českých zemědělců

1946 - 2. dubna se konala schůze místního národního výboru za přítomnosti zástupců tělovýchovných spolků, na které mělo být odhlasováno opravdové, organické sloučení spolků a klubů provádějících základní tělovýchovu, sport, skauting a turistiku v jednotný svaz pod názvem Tělovýchovný svaz Sokol. Stanoviska přítomných ke sjednocení byla následující: zástupci místního národního výboru hlasovali většinou hlasů ANO, proti se postavili lidovci a národní socialisté, místní osvětová rada ANO, TJ Sokol - s výhradou, že bude sjednocení provedeno v Sokole - ANO, odbočka Svazu české mládeže ANO, Sportovní klub NE, Junák NE, Jednota čsl. Orla NE
- 6. května volby: Komunistická strana Československa získala 462 hlasů, sociálnědemokratická strana 507, strana lidová 494 a národní socialisté 292
- 21.srpna byli z Loštic odsunuti místní Němci, celkem v počtu 21 lidí

1947 IV. sjezd Loštických rodáků.

1948 - 27. března, po reorganizaci a "očistě" zasedlo v MNV deset zástupců KSČ, stejně tolik sociálních demokratů, kteří se však záhy spojili s komunisty, tři řádně prověření členové lidové strany a dva zástupci strany národně socialistické. Dále zde měli po jednom zástupci Místní odborová rada, Jednotný svaz českých zemědělců, Svaz brannosti, Svaz osvobozených politických vězňů a legionáři. Předsedou MNV zůstal František Pokorný.
- 27. února sjednocení tělovýchovy
- na XI. všesokolský slet se připravovalo 325 členů Sokola (59 žáků, 118 žákyň, 18 dorostenců, 19 dorostenek, 28 mladších a 22 starších mužů a 24 mladších a 37 starších žen)

1949 - spojeny národní a střední školy, ředitelem národní školy se stal František Žák a střední školy František Pokorný
- začala hromadná likvidace živnostníků. V Lošticích bylo v té době 80 řemeslných živností, 25 obchodů, 10 hostinců a šest soukromých dopravců
- 5. července v Lošticích okresní sokolský sraz

1950 24. května schválila Okresní družstevní rada v Zábřeze přípravný výbor JZD (Jednotné zemědělské družstvo), předsedou se stal Jan Červinka.

1951 - v únoru zavedeny lístky na mouku, chléb a pečivo
- 6. prosince - založen Svazarm

1952 - vytvořen samostatný národní podnik Olomoucké tvarůžkárny s dvěma základními závody v Lošticích
- začal se hrát fotbal na novém hřišti pod Borovým lesem

1953 - většina rolníků vystoupila z JZD a opět samostatně hospodařila
- 7. listopadu otevřen Kulturní dům. V letech 1958 - 59 bylo ještě přistavěno přísálí a provedena další modernizace

1954 odhalena pamětní deska s bystou na domě Adolfa Kašpara

1957 - založeny Komunální služby města Loštic. Národní výbor pak prováděl drobné opravy chodníků v obci, byl zrušen starý hřbitov a jeho plocha upravena
- po rozsáhlé donucovací akci do JZD vstoupilo 42 zemědělců s výměrou půdy 208 ha

1957 a 1958 byla provedena generální oprava celé školní budovy

1957 byla uspořádána řada akcí k 70. výročí úmrtí loštického rodáka profesora Jana Havelky

1958 6. března založen Český zahrádkářský svaz Loštice

1960 - došlo ke sloučení s JZD Žádlovice
- v Lošticích zůstali pouze dva soukromí zemědělci

1960 předsedou MNV v Lošticích se stal František Badal

1961 sčítání lidu: 2 940 obyvatel, kteří žili v 631 domech a 900 bytech. Značná část z nich byla zastaralá, mnoho bytů nemělo základní sociální vybavení a přes 80 % z nich bylo bez vody

1962 - vybudována retenční nádrž o rozloze pět hektarů
- na "Hraničkách" mezi Lošticemi a Mohelnicí postaven televizní přivaděč a ke zlepšení příjmu TV signálu

1962 v s Lošticích prodalo 70 televizorů, 51 elektrických praček, 24 ledniček a 40 vysavačů. V červnu 1963 dokončena výstavba koupaliště

1964-65 byla vybudována zděná tribuna se šatnami na cvičišti

1965 Vzorná obec k 20. výročí osvobození - první místo

1967-1968 na fotbalovém hřišti vybudovány nové zděné kabiny

1968 21. srpen okupace republiky vojsky Varšavské smlouvy. V Lošticích se jako první objevují vojáci polské armády

1970 28. dubna byl zahájen provoz v nově obnovené cihelně ve Výmolech

1970 2. listopadu byl přiznán Lošticím charakter města

1974 byla spojena jednotná zemědělská družstva v Lošticích, Moravičanech a Pavlově do jednoho komplexu, který dostal název JZD Obránců míru. Vznikl tak ekonomický celek o rozloze 2 745 ha s členskou základnou 792 družstevníků

1975 byl založen Jezdecký oddíl

1977 první ročník dálkového pochodu Putování za loštickým tvarůžkem

1978 1. ročník soutěže Zlatá podkova Zemědělských novin

1979 20. září otevřena první krytá střelnice na šumperském okrese

1980 otevření velkoprodejny Jednota na náměstí.

1982 otevřen první zahrádkářský areál na Masnicích

1983 6. května otevřen Penzion pro důchodce

1987 založen Kruh přátel hudby

1990 Podzimní komunální volby v Lošticích dopadly následovně : Občanské fórum 28 %, Komunistická strana Československa 23 %, Československá strana lidová 19 %, Sdružení nezávislých kandidátů 17 %, Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko 7 %, Politické hnutí členů JZD 6 %. Na základě výsledků těchto komunálních voleb byl starostou města zvolen Stanislav Hekele, který se však své funkce za několik dnů z osobních důvodů vzdal a nahradil jej Ing. Petr Vintrocha, kandidující za Občanské fórum

1991 Statistika: V Lošticích se hlásili k české národnosti 2 192 obyvatelé a 761 k národnosti moravské. K římsko-katolickému vyznání se přihlásilo 1 255 obyvatel, k vyznání husitskému 199 občanů a 941 obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání
- zahájena stavba rybářské líhně v prostoru Haukova rybníka
- zrušena Drobná provozovna

1992 obnovení Památníku Adolfa Kašpara

1992 15. prosince založen TJ Inva club

1992 v loštických rodinách pobývá pět týdnů několik desítek dětí z černobylské oblasti

1994 komunální volby přinesly tyto výsledky: Občanská demokratická strana 43 %, Křesťanská demokratická unie - Československá strana lidová 18 %, Sdružení Hnutí zemědělců a nezávislých kandidátů 16 %, Strana demokratické levice 12 %, Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České re-publiky 10 %, podpora Sdružení pro republiku - Republikánské strany byla zanedbatelná.

1994 9. listopadu založen TRI KLUB Loštice

1995 oslavy stoletých "narozenin" místní školy

1997 velkou část Moravy zasáhly nebývale rozsáhlé záplavy. Loštice zůstaly relativně nedotčeny, město se proto podílelo na pomoci potřebným, byl zde zřízen sklad humanitární pomoci pro celý okres Šumperk